Mazácké údolíčko 2011
Zima ubíhala pomalu, ale šup a byl tu 21.duben, a aniž jsem se nadál, už bylo naloženo, a Emošek mě odvážel tam, kde kromě Dalmácie je mi nejlíp, tady do Mazáckého údolíčka. Vyloženo, a teď začíná zabydlování. Problémy se spojením se světem - internet se to táhlo, až nakonec jsem skončil po 14 dnech u O2. A co Martička? Stará se doma o těžce nemocnou maminku - 87 let. Od lonějšího pobytu v Lokvě se nic nezměnilo, co by pro mě bylo přijatelné. Nemohu se stím srovnat, ale doufám, že se to snad zvrtne. Letošní Dalmácie se v květnu rozplynula v dál, a tak mi jen zbývá, že začátkem září se to uskuteční. 12.5.napadl v 17 hodin sníh, a to dosti. Držel se jen krátkou dobu. A tak tady medituji, a jak z osobních problému se dostat ke své spokojenosti. Uvidím, zda mi osud bude příznivý . . .